Vyberte stránku

Zpráva o činnosti 2014

Z  p  r  á  v  a

o činnosti Základní organizace Českého svazu včelařů v Přepychách za rok 2014 a za volební období 2011 až 2015 pro výroční  členskou  schůzi  konanou  dne 1. února 2015 v pohostinství „Katka“ v Přepychách

 

Vážení přátelé, hosté, dámy a pánové,

dovolte, abych Vás co nejsrdečněji přivítal na naší dnešní pravidelné výroční členské schůzi. A jak obyčejně konstatuji, je to naše tradiční setkávání, vedle známé podzimní členské schůze, která je vždy spojena s výplatou dotací na straně jedné a výběrem členských příspěvků na straně druhé. VČS je tak obyčejně jedinou naší společnou a velkou akcí, zato pravidelnou, a také ze stanov povinnou, kdy se takto scházíváme ve větším počtu a bilancujeme uplynulý rok. A to jak z pohledu včelařského, což je normální, tak z pohledu osobního, což je rovněž normální.

Letošní VČS se však přece jen od těch minulých trochu lišit bude a to především tím, že je volební. Končí totiž pětiletý volební cyklus v našem svazu, který platí pro všechny úrovně, tedy ZO, OV i ústředí. Čekají nás tedy volby, jak jste jistě postřehli při schvalování programu dnešní schůze a i já ve své zprávě o činnosti bych měl shrnout, alespoň ve stručnosti, celé pětileté období z pohledu včelaření v rámci naší základní organizace.

Také jsem se obvykle v této části zprávy zmiňoval o společenských či politických poměrech, které nás v hodnoceném období doprovázely. No ale tentokrát máme hodnotit celých pět let, tak si každý z Vás umí představit jak dlouhá a složitá a choulostivá by to byla inventura. Proto od toho raději rovněž upustím. Snad jen připomenu podzimní místní, chcete-li komunální volby a to proto, že až na výjimky máme nové starosty obcí a bez spolupráce s nimi se neobejdeme. A letošní rok by měl být konečně po delší době nevolební, tak snad i klidný. Co se nás ale jistě dotkne, to bude vývoj na mezinárodní scéně a z něho vyplývající bezpečnostní hrozby a to tentokrát nejen pro nás, ale nejspíš minimálně pro celou Evropu. Ale ani to nebudeme rozebírat, neboť to jistě není smyslem výroční členské schůze včelařů. Ostatně máme svých problémů dost.

Musím zmínit minimálně dva vnitrosvazové. Především to byl kolotoč kolem předsedy a vůbec vedení ústředního výboru. O němž jsme v podstatě nebyli informování a jen jsme se různé zprávy dozvídali z neoficiálních zdrojů a to neúplně a nepřesně. No tak co víme určitě, je to, že předsedu máme nového. O co doopravdy šlo, to přesně nevíme. Tak tedy doufejme, že nové vedení bude pracovat lépe toho starého a že na nadcházejícím sjezdu bude zvolen akčnější ústřední výbor. Jisté náznaky k lepšímu tu jsou, alespoň v otevřenější informovanosti členské základy, jak se o to snaží v časopise Včelařství.

No a ten druhý je velmi podobný, jen je podstatně blíže a na nižší úrovni. V našem případě na úrovni okresního výboru v Rychnově n. Kn. Jednalo se o činnost, resp. nečinnost tohoto orgánu. Okresní výbor se v podstatě nescházel, jeho revizní komise také ne. Bylo tedy otázkou času, kdy se nějaký problém objeví. A tak se i stalo. Problém vygradoval loni ohledně zabezpečování léčení, nákupu a plateb za léky a vůbec neprůhlednost hospodaření OV. A byl zde i problém v samotné osobě předsedy OV, který nějakým způsobem v sobě zkumuloval prakticky funkci předsedy i místopředsedy, ten pro jistotu vlastně vůbec nebyl, dále jednatele OV a svým způsobem i pokladníka OV. Divme se pak, že byl najednou schodek v hospodaření. K jeho cti slouží, že v krátké době schodek vyrovnal a celou věc vyřešil tím, že abdikoval na funkci předsedy OV i člena ÚV.

K dnešnímu dni fungujeme tak, že byl rychle dovolen alespoň místopředseda, byl proveden finanční audit, jednatel se snad plně ujal své funkce a pokladníkovi byly předány potřebné doklady. Tak bychom měli v podstatě vydržet až do okresní konference, která by měla být někdy v dubnu. Ta by měla zvolit nový OV a jeho funkcionáře. Novému vedení a zvláště pak předsedovi, nebude jistě co závidět. Zkonsolidovat poměry v okrese nebude až tak jednoduché. Funkce předsedy je neuvolněná, tedy neplacená a v žádném případě to není a nebude jen protokolární funkce. Naopak to bude vyžadovat mnoho pracovních hodin týdně. Tak doufejme, že se podaří najít někoho, kdo bude ochoten se takto obětovat a ještě strpět, často možná i nezaslouženou kritiku za věci, které nebudou jeho silách. Evidentně půjde nějaký čas o funkci, kde se člověk spíš oddělá, než udělá.

Půjde také i o to jak bude vypadat celý nový OV a zvláště jeho předsednictvo, které by mělo tvořit akční jádro OV. Tzn. nejen, kdo bude předsedou, ale i místopředsedou a jednatelem. A také aby v OV byli zástupci všech ZO v okrese. A můj názor je, že by to měli být především předsedové ZO, jako statutární zástupci organizací. Mimo jiné vůbec si např. nevzpomenu, kdy byla poslední porada právě s předsedy ZO.

Dále bych měl, vlastně musím zmínit ještě třetí problém, s kterým jsme se museli všichni, celý Svaz, naši organizaci nevyjímaje, v loňském roce vypořádat. A budeme se s ním potýkat jistě ještě i v roce letošním. Je to totiž kompletní digitalizace naší činnosti, tedy zavedení tzv. Centrálního informačního systém. Rozhodně to nebyla a není jednoduchá věc. A ti, kdo se zrovna nekamarádí s výpočetní technikou, tak v podstatě nemají velkou šanci vykonávat funkce předsedů, jednatelů či pokladníků. Ale nemá dnes význam se nad tím rozčilovat, cesta zpět asi nevede a průhlednost a transparentnost např. dotací asi jinak nepůjde zajistit, pokud je tedy chceme. A obdobně to nejspíš bude i s léčením. Jsem ale přiměřený optimista a myslím si, že si na to snad všichni časem zvyknou.

Ale pojďme prosím dále k našemu programu, konkrétně k činnosti naší ZO v loňském roce. Začnu již tradičně vývojem, resp. stavem naší členské základny. Do letošního roku 2015 vstupujeme s 52 řádnými členy. V loňském roce jsme se rozloučili s jedním naším členem, tak jak jsme vzpomenuli v úvodu dnešní schůze. Dále v obvodu naší ZO působí 2 neorganizovaní včelaři. Jedná se o p. Zdeňka Otčenáška z Nové Vsi, stanoviště tamtéž a p. Michala Vilímka z Trnova, stanoviště rovněž Trnov. Kromě toho máme i 3 registrované včelaře, tj. včelaře, kteří jsou členy jiné ZO, ale mají v katastru ZO včely. Jedná se o př. Václava Brandejse z Kvasin, stanoviště ve Voděradech, př. Lubomíra Holku ze Svídnice, stanoviště Nová Ves a př. Jana Novotného z Kostelce n. Orl., stanoviště Vojenice. Celkem tedy máme v obvodu naší organizace 57 včelařů s 548 včelstvy na 59 stanovištích. Zdá se, že se nám daří držet počty včelstev z minulých několika let. Samozřejmě bych mohl vzpomínat, kolik bylo včelařů v minulosti, víte, že jich bylo i více než 100, ale nebudeme se tím dnes dále zdržovat.

Nyní k inventuře počtu včelstev. Jak jsem uvedl, bylo zazimováno 548 včelstev, což je o 48 více než jsme zazimovali v roce 2013. A zase bychom mohli vzpomínat kolik, že až bylo včelstev v naší ZO v minulosti a zase víte, že i více než 800. Daleko závažnější a naléhavější otázkou však je, kolik včelstev budeme mít po letošní zimě. Všichni jistě sledujete nejrůznější zprávy a informace o tom jak padají včelstva. Přítel Kolomý minulý týden na přednášce ve Voděradech uváděl, že např. ve Francii jsou již odhadovány ztráty až na 60% a v sousedním Rakousku až 40%. I u nás se již objevují odhady, že ztráty budou 30 a více procent. Mimo jiné i proto po nás ústředí chce, abyste dnes dali odhady, kolik vám padlo včelstev podle spadu měli, tak jak jste ji v minulých dnech odebírali. Beze sporu se na tom bude podílet varroáza, ať už vlivem počasí v minulém roce nebo možná i neuspokojivým léčebnými nebo chovatelskými zásahy. Ale zdá se, že to nebude jen varroáza, ale i další choroby.

K inventuře včelstev neodmyslitelně patří i jakýsi přehled o skladbě, resp. velikosti včelařských chovů. Takže loňský rok jsme ukončili takto: máme 15 včelařů v kategorii 1 – 5 včelstev, kteří zazimovali 58 včelstev, tj. ᴓ3,9 včelstva/včelaře. V další kategorii 6 – 10 včelstev máme 16 včelařů, kteří zazimovali 127 včelstev, tj. ᴓ7,9 včelstva/včelaře. V kategorii 11 – 15 chovaných včelstev máme 8 včelařů s 97 včelstvy, tj. ᴓ12,1 včelstva/včelaře. Celkem 7 včelařů máme v kategorii 16 – 30 chovaných včelstev, kteří celkem zazimovali 152 včelstev, tj. . A konečně v kategorii 31 – 100 chovaných včelstev máme 2 včelaře s 97 včelstvy, tj. ᴓ48 včelstva/včelaře. Včelaře v kategorii 101 – 150 a kategorii nad 150 včelstev nemáme. Tak vidíte, že v našich podmínkách je velkovčelař, když už má kolem 50 včelstev.

To ovšem nelze srovnávat s některými skutečně velkovčelaři, kteří chovají stovky včelstev a např. již zmiňovaný př. Kolomý, který údajně má víc než 1000 včelstev. Je pak docela pochopitelné, že mezi námi, v podstatě amatéry a těmito profesionály se někdy těžko hledá společný jazyk a společné zájmy. Zvlášť, když třeba zaslechneme, že někde je už tzv. převčeleno. Je to vůbec možné? No představte si např., že do naší ZO přijde takovýto velkovčelař s počtem včelstev větším, než má celá naše ZO. A to prosím nikdo ještě pořádně neřekl, kolik je vlastně asi optimální počet včelstev např. na 1 km², samozřejmě podle charakteru porostu, nadm. výšky apod. A další úvaha může být, zda těch našich stávajících cca 500 včelstev je méně, než vzpomínaných 800 včelstev někdy v minulosti. Mám pocit, skoro blížící se jistotě, že těch současných 500 včelstev je naopak více, než 800 včelstev dříve. Vždyť dnes chováme významně silnější včelstva.

A nyní co se týká medu, a to je věc, která zajímá každého včelaře ze všeho nejvíc, neboť je to přece jenom asi nejhlavnější smysl počínání většiny včelařů. Z tohoto pohledu a srovnání s roky minulými lze konstatovat, že loňský rok nebyl úplně nejlepší, ale také ne nejhorší, obzvlášť v porovnání s jinými regiony naší vlasti. To je především vidět na odhadovaném průměrném výnosu, který loni lze odhadnout přibližně na cca 14 kg (v okrese pak 11,72 kg), což je téměř stejné jako rok 2013, kdy byl odhad cca 15 až 16kg/včelstvo, tedy přibližně jako v roce 2012. Ale nedosáhl např. úspěchu roku 2009, kdy byl odhad 21,65 kg/včelstvo. Což se odrazilo i ve výkupu medu. V loňském roce bylo vykoupeno jen 403 kg a nedosáhli jsme ani roku 2013, kdy bylo vykoupeno 475 kg, a což je o 250 kg méně než v roce 2012. I tak je to ale zas více než v roce 2010, kdy bylo vykoupeno jen 356 kg. Pro zajímavost v úspěšném roce 2009 to ale bylo 918 kg.

Protože ale průměrný výnos je ve skutečnosti vždy daleko vyšší, než ten, co uvádíme do statistiky (tedy oněch 14 kg) určitě ho lze za rok 2014, asi obdobně jako v roce 2013 odhadnout někde k 20 kg na včelstvo a ruku na srdce, on byl někdy ještě asi větší. Což v rámci naší ZO činí hrubý medný výnos někde kolem 10 000 kg. To, po odečtení oněch 475 kg daných na výkup, znamená, že u včelařů zůstalo řádově 9 500kg. Což si naši včelaři ponechali na přímý prodej a vlastní potřebu. A to je dobře, neboť realizační cena medu na trhu je stále významně vyšší, než ceny výkupní. Co víc, cena v posledních měsících strmě stoupá. V těchto dnech není žádnou výjimkou cena kolem 200 Kč/kg. A tak ten, kdo má možnost dobrého uskladnění rozhodně neprohloupil, když s odbytem medu posečkal.

O výnosech ostatních včelích produktů se nelze moc zmiňovat, neboť o nich nemáme žádného přehledu a po pravdě řečeno, ani jsme se po tom nijak zvlášť nepídili. Pouze odhad výnosu vosku je ve výkazu včelařství za rok 2014 predikován ve výši asi 0,5 kg/včelstvo, tj. cca 262 kg celkem. Ale jak obvykle říkám, považuji toto zjišťování výnosu vosku za poněkud archaický stav z doby, kdy byl vosk ještě důležitou surovinou pro armádní účely. Používal se totiž ke konzervačním účelům, především kanónů a houfnic, ale těch pár kusu, co ještě naše armáda má, už asi nestojí za řeč. A tak dnes je spíše používán pro kosmetické či dekorační účely (svíčky apod.).

A nyní několik slov k činnosti naší organizace za uplynulý rok. Samostatné schůze výboru byly tři. Členské schůze byly dvě a to výroční v lednu a jedna členská v listopadu, obligátně spojená s výplatou dotací a výběrem členských příspěvků. Kromě toho jsme, tak jak bylo v plánu činnosti na rok 2014 stanoveno, zorganizovali, resp. př. Urban, již tradiční prvomájové setkání ve Voděradech. Účast však nebyla silná, což je škoda, protože se jedná o zcela neformální a příjemné posezení.

V rámci osvětové činnosti jsme měli za úkol zorganizovat jednu samostatnou přednášku, což bylo realizováno dne 6. 12. 2014 př. Zeleným z Přibyslavi ve škole ve Voděradech. Přednáška byla hojně navštívena a byla hodnocena velmi dobře. Jinak jsme plně spoléhali, ostatně jako i řada dalších ZO, na akce zajišťované okresním výborem, který také několik přednášek zorganizoval. Jinak jsem ale přesvědčen, že by v zásadě neměl nikdo z našich členů trpět nedostatkem odborných poznatků a informací, neboť všichni v rámci členství dostáváte povinně časopis Včelařství, kde myslím je v průběhu roku poměrně dost odborných informací ze všech oblastí včelařské problematiky. Ale osobní kontakt na přednášce a možnost diskuze to jistě nenahradí.

Dalším úkolem pro výbor ZO, ale především pro vás členy, včelaře byla a je záležitost péče o zdravotní stav našich včelstev. S potěšením mohu konstatovat, že loňské výsledky vyšetřování vzorků na varroázu nebyly zas až tak špatné, ba naopak. Přesto se zdá, alespoň podle dosavadních poznatků, že se situace téměř vymkla kontrole. Nechci zde dělat nějakou podrobnou analýzu příčin, necítím se k tomu dostatečně erudován. Myslím, že je na to možná i ještě brzo, ale hlavně je to úkol pro odborníky. Před nás, jako výbor ZO a důvěrníky, byl postaven úkol, kromě běžné fumigace, která se každoročně provádí, udělat ještě jedno mimořádné ošetření v prosinci a to tentokrát povinně aerosolem. A to problém byl, neboť náš aerosolový vyvíječ byl starý a neopravitelný a nový nešlo koupit s ohledem na dodací lhůty výrobce. Nakonec jsme, téměř na poslední chvíli, sehnali zápůjčku od přátel ze ZO Dobré. Obdobný problém byl i s ochrannou maskou, vhodnou k tomuto účelu, tj. možnost použití dioptrických brýlí, vhodný filtr a pokud možno i snadná údržba a hygiena při používání. Tu jsme nakonec také sehnali, byť až v Praze. Zdá se, že situace je taková, že bude třeba zakoupit nejlépe 2 ks nových aerosolových vyvíječů, neboť s jedním vyvíječem lze udělat na jeden zátah, než dojde k zamrznutí, přibližně jen 10 včelstev. A tak doufejme, že všechno to úsilí nevyjde nazmar a výsledky vyšetření nebudou zdrcující.

Ale přátelé, jedna věc se jasně ukazuje, po staru se nedá žít. Za prvé použití aerosolu ve starých typech úlů je velmi problematické a pracné. Za druhé staré úly neumožňují nejen pohodlný a účinný celoroční monitoring, ale ani ostatní druhy léčby. Abych to zkrátil, rozlučme se starými úly, bez varoadna to prostě dál dost dobře nepůjde!

Pokud jde o ostatní choroby, tak se zdá, že nás nějak zvlášť nepostihly, alespoň ne ty závažné. I když určitě je třeba zmínit minimálně dvě relativně novější choroby, které zdá se nás budou v dalším období trápit. A to je vedle známé Nosemy apis, Nosema ceranae a potom postupně se šířící z jihu Evropy Lesknáček úlový, pravděpodobně v důsledku klimatických změn a postupného oteplování. Asi něco podobného jako nás postihlo rozšíření slimáků.  Na co však musím též opakovaně upozornit, je stálé riziko šíření nejnebezpečnější nákazy a to je mor plodu. Jeho rozšíření v rámci ČR nebylo v loňském roce bohužel na ústupu a jistě to není samo sebou.

A malé ohlédnutí za uplynulými pěti lety, tak jak bylo uváděno ve výročních zprávách:

Rok     počet včelařů/členů ZO   průměrný výnos/výkup medu      počet včelstev

2010                      51/46                                        6,5/356                               427

2011                       53/49                                    18,2/611                               446

2012                       52/49                                       15/655                                454

2013                       51/48                                    15,5/475                               500

2014                       54/52                                        14/403                               548

Dále chci připomenout, že přes veškeré ty turbulence ve vedení Svazu se po celou tu dobu podařilo udržet tak potřebný systém dotací na včelstva, resp. abych byl přesný na jejich opylovací činnost. A věřím, že se to podaří, jak asi všichni doufáme, udržet i pro letošní rok i léta následující. V minulých letech jsem pak vždy připomínal, že to v éře vlivu tehdejších skalních liberálů, odsuzujících veškeré podporovací, přerozdělovací a vyrovnávací procesy, nebude jednoduché. Dnes ale musím bohužel konstatovat, že lidové rčení o tom, že veš najdeš nejlépe ve vlastním kožichu, platí i pro včelaře. Nejvíc proti dotacím brojí především někteří velkovčelaři zastoupení v PSNV, resp. představitelé tohoto společenstva – viz např. Informace předsednictva RV ČSV v časopise Včelařství č. 1/2015. Zde se ostatně dozvíte i o dalších „mičurinských“ nápadech vedení tohoto společenství a není proto třeba se tím tady více zabývat.

O činnosti výboru ZO jste byli každoročně informování ve výročních zprávách a o situaci na OV jsem podal informaci v úvodu mé zprávy.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval členům výborů a důvěrníkům za aktivní přístup k plnění úkolů. Vám všem pak za velkou snahu udržet a v některých případech i rozšířit počty včelstev a vůbec za všechnu tu práci, kterou jste ve prospěch chovu včel věnovali a tím i za práci ve všeobecný prospěch, neboť z naší práce nemáme prospěch jenom my včelaři. A proto jsem přesvědčen, že se za naši práci stydět nemusíme, naopak můžeme na ni být hrdi. Nezapomeňme ale přitom i na naše předchůdce, od kterých jsme se mnohé naučili a převzali pomyslný štafetový kolík v chovu včel.

Také musím připomenout, že v letošním roce to bude 110 let, co byl založen náš spolek. Určitě dávám k úvaze, zda by nebylo dobré vhodným způsobem veřejně toto výročí vzpomenout a oslavit.

Přeji Vám všem, abychom do dalšího roku vstupovali s určitou pokorou a vzájemným respektem a lidskou slušností. K tomu Vám, i vašim blízkým přeji především hodně zdraví, vnitřní síly a spokojeností, ale i nadšení a víry, že je dobře a bude dobře. A když nebudete sledovat naše prolhaná média, tak naše současnost zas tak špatná není, především ve srovnání s mnoha zeměmi, obzvlášť mimo náš evropský kontinent. Věřte mi, že to tak je. Mohl jsem hodně srovnávat, neboť jsem měl tu možnost zcestovat a poznat mnoho zemí všech kontinentů, kromě Austrálie.

Děkuji Vám za pozornost.