MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ OPOČNO-PŘEPYCHY
Myslivecké sdružení (MS) je zájmovou organizací myslivců t.j. odborníků na ochranu přírody, chov a lov zvěře. Svoji činnost vykonávají na základě zákona v tzv. honitbě (revíru), kterou mají pronajatu od honebního společenstva.
Honební společenstvo Přepychy pronajímá v současné době honitbu o výměře 1575 ha. Revír se rozkládá v katastrálním území obcí Opočno,Přepychy,Čánka,Dobříkovec a jeho hranice nekopírují hranice katastrů.
Honitba byla znovu uznána Okresním úřadem v Rychnově nad Kněžnou dne 1.4.1993.
Z historie:
Lov zvěře je jedno z nejstarších lidských řemesel. Zabezpečoval obživu lidí od počátků jejich vzniku.S rozvojem civilizace dochází i v lovu zvěře a vztahu lidí k přírodě k vývoji. Lov se postupně stával výsadou, která patřila zejména k vlastnictví pozemků.Většinou se mluvilo o tzv. „ lovčím právu“.
V době zřizování zastupitelského okresu Opočenského ( který byl zřízen v r. 1864 – prvním starostou opočenské samosprávy byl František Baťek) byly na základě nového honebního zákona z r. 1866 upravovány honební poměry ve všech obcích okresu. Byly vydávány první honební lístky a certifikáty.Tehdy vznikly i první honební výbory. Honební výbory a společenstva byla nazývána různě – většinou však jako lovecké společnosti. A to až do první světové války (1914).
Parcelace pozemků šlechty po první světové válce znamenala mimo jiné i rozmach společenstevních honiteb. Ale bohužel, z počátku také vybíjení zvěře.
To nepřímo vyvolalo zájem veřejnosti a zejména aktivních myslivců – ne tedy jen lovců – a vznikla společenská poptávka po odborném řízení myslivosti.
Vznikají okresní organizace za účelem ochrany zvěře. Sdružují se lovecká a honební společenstva, soukromé osoby a zájemci. Vznikají poradní orgány pro myslivost při obecních samosprávách.
K tomuto dění se váže i vznik Československé myslivecké jednoty v dubnu 1923.
Okresní spolek na ochranu zvěře vznikl i v Opočně při okresním úřadu na ustavující schůzi 26.12.1924 v hotelu Holub.Stanovy okresního spolku na ochranu zvěře byly schváleny výnosem zemské správy polit. v Praze dne 13.10.1928 pod č.j. 360717 a i 28 / 2 A 5003 a i 1928.
Do popředí se dostává omezení lovů, ochrana zvěře, hubení škodné, evidence a plánování a myslivecká kynologie.
Myslivec je od té doby definován jako:“…lovec,který myslí, pečuje o zvěř, má porozumění pro přírodu a je vůči všem kavalírem tj. ušlechtilým člověkem…“. Lesní rada Hugo Konias dodával, že jde i o to „… dokázat světu, že i český sedlák dovede hospodařit rozumně…. a že … myslivost není sportem, ale hospodářstvím.
Celé myslivecké dění od r. 1924 do r. 1948 bylo ovlivněno Novým honebním zákonem ( protektorátní směrnice) z roku 1941 a dále pak změnami majetkových poměrů.
V květnu 1947 Jan Koutník z Přepych předsedá okresnímu spolku v Opočně.
Moderní myslivost, která se odvíjí na základě ekologických poznatků a ochrany životního prostředí započal provozovat v r. 1930 v Přepychách Jan Koutník z Plačic. Od roku 1936 pak Jan Němeček – nájemce honitby. Za protektorátu byla myslivost řízena komisaři okresního úředu – v našem případě V. Stöcker a po válce tzv. pozorovatelé – v našem případě B. Roll z Bolehoště až do r. 1950 a pak výkon práva myslivosti řídili myslivečtí hospodáři: Krušina František ( od r. 1950 do r. 1978), Černý Jan ( od r. 1978 do r. 1996) , a v současnosti Křivka Radek.
Současné myslivecké sdružení vzniklo sloučením honiteb a členů bývalé Myslivecké společnosti Opočno-Čánka ( od 19.11.1962 – v době sloučení honitba 902 ha) a Mysliveckého sdružení LÁNY v Přepychách ( od 12.01.1968 – v době sloučení 786 ha) a to dne 12.03.1982 v hostinci „U Paštiků“ v Přepychách.
V současné době má MS 30 členů.
Lov zvěře již není hlavní oblastí činnosti. Současní myslivci zabezpečují více ochranu volně žijících živočichů obecně a to hlavně snahou o co nejzdravější životní prostředí zvěře.
Jde zejména o zvýšení potravní nabídky např. zakládáním zvěřních políček a biopásů, přikrmováním v době nouze, zabezpečení klidu v honitbě zejména v době hnízdění a vyvádění mláďat.
Velké úsilí věnují myslivci vypouštění uměle odchované zvěře do přírody.
Myslivecké sdružení každoročně organizuje zkoušky vloh pro lovecké psy.Propůjčuje honitbu k sokolnickým lovům, které se tradičně váží k činnosti myslivců na Opočensku. Pořádá „myslivecké dny“. V roce 2007 poprvé pořádalo soutěž pro rybáře tzv. „Zlatý karas“.
Mysliveckou činnost provádí sdružení se svými prostředky, tzn., že si na všechny náklady spolkové činnosti musí vydělat.
Výsledky mysliveckého hospodaření však nejvíce ovlivňuje zemědělské a lesnické hospodářství a jeho způsob. Současné hospodaření bere vhodné životní prostředí drobné zvěři. Negativní jev je i tlak člověka na volnou přírodu ( turismus, ruch v přírodě), který volnému živočišstvu zužuje prostor k životu a prosperitě.Hodně zvěře zůstává pod koly aut na silnicích.
Lov zvěře je prováděn selektivně a to tak, aby dostatečné počty kvalitní zvěře zůstaly pro chov v honitbě zachovány.
Pro zajímavost – v přepyšském revíru bylo uloveno nejvíce:
Zajíců v roce 1949 a to 595 ks a v roce 1966 a to 385 ks – od sloučení MS je zajíc maximálně šetřen.
Králíků v roce 1936 a to 24 ks, posledních 5 ks pak v r. 1981 a od té doby se neloví.
Bažantů z volné přírody v roce 1962 a to 388 ks a od té doby se loví mezi 200-300 ks většinou z umělého odchovu.
Koroptví v roce 1947 a to 680 ks poslední úlovky již jen odchytem pak 50 ks v r. 1962 – po té se přestala lovit vůbec.
Srnčí v roce 1992 a to 58 ks a od té doby se loví okolo 50 ks ročně, stoupají škody na zvěři zejména autoprovozem.
První divočák byl uloven v r. 1971 a to hned 2 ks, poté v r. 1975 l ks, nejvíce se ulovilo v roce 2001 a to 13 ks a v současné době se loví mezi 5-10 ks/rok.
První psík mývalovitý byl uloven v r. 1995, potom jeden ks v r. 2004 a 1 ks 2007
Po vzniku MS Opočno – Přepychy dochází k nárůstu počtů zvěře černé, objevuje se dančí a mufloní zvěř. I přes veškerá možná myslivecká opatření se nedaří zvýšit stavy zvěře drobné,která přestala mít v okolí Přepych vhodné existenční podmínky.
Krajinu kolem Přepych ovlivňují hlavně obyvatelé tohoto krásného kraje. Není možné si myslet, že civilizace přispívá volné přírodě. Využívejme proto rozumně to co je nám v celé své rozmanitosti nabízeno samotnou přírodou a nedopustme, aby byla krajina ničena.Příroda nám byla pouze zapůjčena, abychom ji stále bohatou předali našim potomkům.
kronikář MS
Ing. Černý Jan